Vyžití > Rusava
Historie Rusavy
Rusava patří mezi nejmladší obce na Moravě, vždyť zakládací listinu vydal Jan kníže z Rottalu v roce 1657. Po potlačení vzbouřených Valachů na Vsetínsku se císařští úředníci rozhodli vystěhovat nejvzpurnější vzbouřence a tímto úkolem pověřili Jana z Rottalu, jenž patřil k nejvýznačnějším pobělohorským zbohatlíkům a těšil se ve Vídni značné přízni. Několik desítek Valachů tedy začalo budovat obec Rottalowice (toto jméno vrátili obci i německé úřady za okupace) v tehdy zcela pustých lesích při pramenech říčky Rusavy, na rottalském panství, které tehdy zahrnovalo i Svatý Hostýn. Hlavním zdrojem obživy byla vedle pastevectví a práce v panském lese výroba dřevěných nástrojů a nářadí.
Až v roce 1779, kdy byl poutní kostel na Hostýně dočasně uzavřen, vysvěcují v Rusavě na Hořansku katolický kostel a v obci vzniká farnost. Toleranční patent císaře Josefa II. znamenal postupný růst nekatolíků a když do vsi přichází evangelický farář, etnograf, spisovatel, geolog a botanik Daniel Sloboda, stává se Rusava významným centrem evangelíků. Zasloužil se nejen o rozšiřování vzdělanosti, ale především o stavbu evangelického kostela a fary na Dolňansku v roce 1874. Po potlačení protimaďarského povstání na Slovensku se v rusavských usedlostech ukrývají desítky jeho vůdců, z nichž nejvýznačnější, Jozef Miloslav Hurban patří mezi nejdůležitější postavy slovenského obrození.
Škola Za první republiky se Rusava začala stávat také místem odpočinku a výletů obyvatel okolních měst. V roce 1933 si zde staví vilu malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, autor ilustrací snad nejznámějšího vydání Babičky. Častým návštěvníkem je spisovatel František Táborský, autor knihy Rusava – život valašské dědiny. Rusavu si zamilovali i portrétista František Ondrůšek a krajinář a portrétista Ludvík Schneiderka, jenž zde strávil poslední roky života.
Za II. světové války se okolí Rusavy stalo svědkem nejen protiněmeckých vystoupení partyzánů, ale i polovojenských bojůvek, které místo skutečného boje využívali strachu místních lidí pro vlastní obohacení. Padesátá a šedesátá léta pak znamenají pro Rusavu nejen kolektivizaci, ale hlavně rychlý nárůst počtu rekreačních objektů. Vedle odborářských zařízení vznikají i soukromé objekty, zároveň však obec postupně ztrácí svůj valašský ráz, když místo valašských roubenek vyrůstají cihlová.
Památky Rusavy
Nejstarší dochovanou památkou je pozdně barokní kostel na Hořansku. Význačnější je evangelický kostel na Dolňansku, postavený na místě vyhořelého dřevěného kostelíku z r. 1871 spolu s farou roku 1874 (na faře pískovcová pamětní deska Daliela Slobody od sochaře J. Foltýna). Zajímavým místem je i hřbitůvek, umístěný na vysokém návrší uprostřed obce.
Asi nejznámější památkou lidové architektury je tzv. Kašparova vila z r. 1933, postavená podle vzoru horské chaty Kohútka v Javorníkách. Po nástupu komunistů sloužila různým účelům (zdravotní středisko, kanceláře JZD, knihovna a muzeum obce), po restituci navrácena dědicům původního majitele a dnes veřejnosti nepřístupná. V obci se dochovalo i několik roubených stavení, které dokumentují původní typy valašské architektury. Pozornost zaslouží i studánky s údajně léčivou vodou - Hurbanova, Hladová, Veverkova.
Movité památky shromažďuje muzeum obce, umístěné v budově obecního úřadu. Na rozcestí pod Jestřabím v části Ráztoka stojí pomník partyzána Slávka Lonky, přemístěný sem z lesa na jz. úpatí Pardusu.
Penzion u Ráztoky
Zuzana Chvostová
Ráztoka 36, 763 16
Telefon:
+420 777341831
Location:
49°20'7.375"N, 17°41'43.353"E